Make your life your prayer.

Tento modul se stává kontemplací našich předchozích modulů. Integrování všeho čím jste prošly a zaymšlení nad tím, jak tyto techniky a proč vlastně chcete používat nejen v businessu, ale i v životě...ono náš život je stejně chodící  business. Jsme to my, co tvoříme:)

Nacházíme se v kapitole, kdo je tvůrce našich životů? Manifestace neboli zhmotnění si reality, kterou chceme zažívat, žít? Co když bychom místo honění se za tématem manifestace si iluzorních přání raději zvolili jinou interpretaci? Je možné žít život jako jednu velkou modlitbu? Tím nemám na mysli se ráno pomodlit, poděkovat a máme hotovo. ale nacházet v každém okamžiku místo, kde se mohu spojit se sbeou a vnímat zřetelněji, jak se můj život odehrává. Zda je sledem synchronicit a náhlých událostí nebo je predikovatelný do konce života? Jakou cestu si chceme zvolit? Co když při každém spojení se sebou mohu zažívat něco tak unikátního, kouzelného, mysteriózního, kde manifestace se stává mým bytím? Mým tělem, mým energetickým polem, mým nastavením, mou jedinečnou sexuální energií, mým unikátním erosem, který nás neustále zve do toho tance...jako praporky modliteb plápolájící v tanci s větrem. 

Na kolik nás ovládá chtění a na kolik nás žene vnitřní plamen, touha, zážeh zažívat, ochutnávat, prožívat život v každém jeho aspektu, který naše duše chce prožívat? 

Manifestace : Manifestace je o tvoření vize budoucnosti, vložení energie a záměru do uskutečnění této vize a následného sladění myšlenek, emocí a činů tak, aby se tvá vize mohla uskutečnit. Pierre Franckh v knize Jak si správně přát popisuje tento proces jako představu budoucí reality, která jakoby už nastala. . Z italského manifesto, které bylo přejato z latinského manifestus, čili jasný nebo snadno pochopitelný. Hm, něco na tom bude, když v nás nezáří jasná energie, čitelná, jak v nás může číst vesmír, co si přejeme? 

Manifestujeme proto, že nám něco chybí? Pak si manifestujeme nedostatek....dává to smysl? Pak je to možná otázka do našeho nitra, kde se tato prázdnota a nedostatek vzaly a dostáváme se zase na úplný začítek naší cesty, na kterou jste se vydaly. 

Jsem energetické bytosti s elektromagnetickým polem a tady se dotýkám již tématu magnetismu, který je jeden ze zákonů vesmíru (4).

Jakmile si to uvědomíme, možná si můžeme říct,na kolik můžeme vše ovlivňovat? Svým vědomím, které se na planetě Zemi momentálně rozšiřuje. Nebo li stav vědomí, které není stále a neustále se pohybuje. Na kolik máme v každodennosti naše vědomí? Naši modlitbu ve všem, co děláme a zároveň neseme úctu. Nebo spadáme do "dění se", "děje se nám"? Na kolik dokážeme zachytit vlákna, která jsou stále s námi spojená a drží nás v setrvačnosti, v rezistenci? Vše se děje s vyladěním naší nervové soustavy, která je na bázi vody a tekutosti a s každým uvolněním a rozšířením této kapacity máme možnost tyto vlákna zachytit a pak je na nás, zda je rozmotáme nebo ještě v nich chvíli budeme. Zde se projevuje naše svobodná vůle? 

Zde se projevuje naše vůle, síla se střetnout s tím, co je a jak ke všemu chceme zaujmout postoj. Není to však vždy jen cesta růžovým sadem, ale cesta sestupu do podvědomí a neustálé pravdy k sobě, kterou znáte jenom a jenom vy. Na kolik hrajeme hry a na kolik jsem se rozhodli, že ji prostě už přestáváme hrát, na ni naskakovat, přistupovat, nechat se vtahovat. Vše, co máme uložené v podvědomí i vědomí je naší manifestací života. Vše je energie a ta z nás neustále vyzařuje. Energie nezmizí, ale je na nás ji trasmutovat, nebo-li přemenit a tady se stává život alchymií. 

Zde se můžeme pozastavit nad všemi technikami, kterými svět dnes oplývá a sdílí ze své vlastní zkušenosti a vy si vybíráte podle své vibrace, podle dohody duší, kdo a jak Vám předá další klíče do komnat, které můžete otevřít pouze a pouze jenom vy. Stává se tak svými rozhodnutámi naprosto svébytnou bytostí. Slovo JÁ JSEM .

 právě slovní spojení „já jsem“, které zní v řečtině ego eimi, se v Janově evangeliu objevuje poměrně často. Vyskytuje se 29x, z čehož 26x zaznívá z Ježíšových úst. Evangelista určitě toto spojení nepoužil náhodou a dal mu hlubší význam a velkou teologickou důležitost. Rozveďme tedy úvahu nad tímto slovním spojením, jeho použitím a jeho významem.

Řecký výraz ego eimi, „já jsem“, může být prostou větou běžného hovoru ve významu „jsem to já“. Kromě toho však tato věta byla používána zvláštním způsobem ve Starém i v Novém zákoně, dále v gnostických spisech i v řeckém pohanském náboženství, kde měla často slavnostní, posvátný význam.

K používání výroku „já jsem“ můžeme najít paralely i v pohanských náboženstvích, jako např. v liturgii boha Mitry, nebo i v mandejských a gnostických spisech. Janovské použití plnovýznamového „já jsem“, tedy bez nějakého dalšího upřesnění, však nemá v pohanském světě obdoby. Nacházíme ho pouze v prostředí židovského náboženství v Palestině.

Starý zákon nám nabízí vynikající příklady používání výroku „já jsem“. Najdeme tam často Boží výrok „já jsem“ ve spojení s nějakou skutečností, která popisuje Boží jednání ve prospěch lidí, např. Já jsem tvá spása (Žl 35,3). Jako další starozákonní základ tohoto způsobu užití naší fráze můžeme zmínit řeči, které vede Moudrost v první osobě v knize Přísloví a u Sirachovce. Ačkoliv Moudrost nepoužívá formuli „já jsem“, styl mluvy v první osobě (Př 8, Sir 24) nám může částečně vysvětlit janovské používání výroku „já jsem“ ve spojení se jmenným přísudkem. U Jana však tento typ výroků není přímou citací starozákonního textu, nýbrž volným použitím starozákonní symboliky.

Nejdůležitější význam použití výrazu „já jsem Hospodin“ ve Starém zákoně spočívá ve zdůraznění Boží jedinosti: „Já jsem Hospodin a mimo mne není jiný bůh“. V tomto významu se vyskytuje šestkrát u Deuteroizaiáše, tedy druhé části knihy proroka Izaiáše, a ještě u Ozeáše (13,4) a Joela (2,27). Řecký překlad u tohoto použití „já jsem“ nezdůrazňuje pouze jedinost a jedinečnost Boží, ale též jeho existenci. Tento sklon můžeme vidět především v řeckém překladu 2. knihy Mojžíšovy, 3,14, kde najdeme výklad slova „Jahve“, čili Božího jména. V hebrejském textu můžeme číst: „Jsem ten, který dává, působí bytí“. Ale Septuaginta, řecký překlad, má „Jsem ten, kdo existuje“, „Jsem Jsoucí, Existující“.

Jak jsme už zmínili, velice důležité je použití výrazu „já jsem“ bez doplnění, které se do té doby nevyskytovalo mimo posvátné židovské texty. Především je třeba zmínit výroky typu „já jsem Jahve“ – v českých překladech najdeme výraz „Hospodin“ – nebo „já jsem Bůh“. Plnovýznamové použití „já jsem“ je totiž variantou těchto výroků. V hebrejštině tato fráze obsahuje pouze dvě slova: „já“ (aní) a „Bůh“ nebo „Hospodin“ (elohím, adonay), bez slovesa, které by je spojovalo. V řeckém překladu se kromě doslovného překladu „já – Pán“ používá i varianta se sponou „jsem“: tedy naše známé „já JSEM Pán“. Kromě tohoto vyslovení Božího jména ústy samého Hospodina bývá v hebrejském textu dvojice slov „já – on“, což bývá do řečtiny přeloženo výlučně „já jsem“.

Tak si tu pokládám otázku, když vyslovujeme já jsem, zda se manifestuje sám Bůh v nás? Nebo vesmír, EROS, cokoli máme rády dosaďme si. Je to naše boží jiskra, která se chce manifestovat skrze naše tělo? 

Náš nervový systém je jako anténa, náš fluidní systém, tok vody tekutin v těle jsou řeky informací, které denně přes nás protékají, pokud jsme doslova na příjmu, v propojení sama se sebou. Denně s námi komunikuje elektomagnetické pole Matky Země, které nám přináší neustále příval informací a aktuálních vibrací, kde hojnost můžeme vidět v denním tanci. Kde vidíme, jak roste vše bez našeho přičinění, kde energie je napojena na kosmickou energii celku v neustálém pohybu.

Jak moc si můžeš dovolit nechat tento tok EROS téct skrze tvé tělo? Kdo jiný má alchymii přeměnu všech chemických reakcí, které generují energii? Naše tělo? Odpojení od těla, dochází k disociaci i od životní energie, toku a naší magnetičnosti být součástí toho celku eortického milování se ze životem? 

Tělo je tělo Matky Země, která ho propůjčuje a bere zpátky, kde jsou všechny kódy, záznamy našich předků, kde v DNA proudí veškeré informace stvoření tvořitele. Kde jinde chceme manifestovat? V éteru? Nebo ve svém těle? Skrze propojování s tělem máme jedinečnou možnost rozkódovat povědomé vzorce, které se nesou historicky v naší krvi a je to jediné, kde můžeme tyto vlákna uvolňovat a více se propojivat s přirozeností života. Což je tok v těle. Naše spící šťávy, naše spící žlázy, které jsme přestaly penetrovat z hlubokých přesvědčení a návyků, tlaků, ponížení, zanesení, zahanbení. Žlázy,  celého endokrinního systému, které jsou alchymisty v těle a vytváří přirozenou energii, vibraci. Zapomněli jsme na to, že jsme my generátorem volné energie, kdy se propojí plusový a mínusový bod a přirozeně generujeme světlo, vibraci do těla. 

A jsem opět u témat, které byly esenciální před touto kapitolou. Spojení se s tělem, odemknout v sobě zážeh divoké energie v nás, opuštění jakýchkoli potlačení naší orgasmické přitažlivosti? Protože tato energie je jedna z nejmocnějších ve vesmíru? Ta která nás neustále tvořit další život a udržovat pohyb, evoluci? 

Potlačováním sebe, potlačujeme život v sobě a ten si manifestujeme....Pokud nepracujeme se svými stíny, vždy se budou v našem podsvětí hezky v teplu vyživovat naší energií a přitahovat si ji do života a tak jakékoliv situace, které nás dostávají na Zem, do té nejsurovější pravdy toho, co je, jsou pro nás nejmilosrdnějšími dary v životě a buďme za nich velmi vděčné. Jsou to katalyzátory pro další změnu, vnitřní růst. Bez jejich součinosti nemáme šanci někdy uvidět to, v čem se neustále točíme, patláme, zůstáváme zastavené, do sebe zahleděné.

Nestačilo už?

Jako ženy potřebujeme znovu obnovit naši vnitřní sílu, tedy magnetismus v jakékoli oblasti svého života, cítit, že jenom jsme, můžeme si přitáhnout do života krásu, hojnost, lásku, krásné vztahy, tvořit skrze náš jedinečný blueprint, se kterým jste tady přišli sdílet svoji jedinečnost a žít ho!

Jak mohu být více magnetická? Aby se to stalo, musíš být ty. tvé tělo plné nečeho, co opravdu ostatní či příležitosti přitahuje. Je atraktivní. POkud jako žena trávím více času v hlavě, více v mužské esenci ( což je samozřejmě vpořádku), ale pokud je mé tělo prázdné, nevyživené, není naplněné energií - není co magnetizovat, jelikož to vychází z nedostatku a začínáme kolem sebe hledat vně!!!A tím okamžitě dáváme vesíru najevo, že nevěříme ve svou sílu, ve svou přitažlivost. A to je skrze naše potěšení a vytvoření si vlastní plnosti a energie. Pokud to neumíme, je to technika, kterou můžeme ve svém životě zlepšovat. Někdo to má přirozeně, ale nikdo z nás není porouchaný, jen naše společnost, která tomu nepřeje...a my víme proč..... Takže to znamená, že zde ani není žádná výmluva, že mě to nejde:). Je to jako sport, kde se trénuje. Zde se trénuje nervový systém, pro potěšení. Proč se to učíme zpátky, jelikož jsme byly spíše odnaučené, šahat na sebe, jsme moc, naše živost, hrát si s těleme v dětství bylo tabu a samozřejmě vycházíme i z různých typů výchovy. Pokud maminka, babička byly odpojené od svého těla, je naprosto pravděpodobné, že zde nebyl vzor, jak by Vás mohli k tomu vést. Nebo je to samozřejmě něco sobeckého a vždy jsme i jako malé měli potěšit někoho jiného, například i tatínka - at už být hodná hlčička, v něčem dobrá, výkonnější ve sportu, cokoliv.To vytvářelo neustálou tenzi, hlídání, kontrolu, pocit sebezlepšování pro někoho jiného a pro ocenění, to vytalčovalo naši energii ven. Vytváří to energetické vyhoření , vyždímání energie. Vevnitř je je obrovská prázdnota, se kterou  nejsme kamarádky, pohlcuje nás zevnitř a my neustále hledáme vně. Opět vycházíme z pozice nedostatku, prázdnoty.

Jakmile jsme plné, začínáme jinak zářit vibrovat na jiné úrovni a tak si dokážeme do života přitáhnout věci, které jsou v souladu s danou úrovní. A opět, každý zase vycházíme z jiných výchovných vzorců, sociálního, finančního zázemí. Kde byla hojnost, kde se šetřilo, kde v čem jsme byl a nebyl podporované. Kde jsme si musely všechno zasloužit - tedy vždy byla zde podmínka!!!!Podmíněnost.

Místo toho, abychom honily, kontrolovaly, tvrdě získávaly musíme naopak jít dovnitř a celou alchymii změnit vevnitř. Je to neustálá vnitřní práce, jak si navyšovat sebelásku, potěšení a určitě mi možná dáte za pravdu....není to pro Vás intuitivně mnohem něco bližšího? Co cítíte, že je to, co si přejeme v životě tvořit? Cítíš to ve svých kostech, ve svém těle? 

Často spadáváme do klasické denní rutiny, být dobrá mám pro děti, být dobrá manželka, business žena a pořád cítíte ženy, že je to jakýsi cíl? Meta kam směřujeme? Zastavte se na chvíli, nádech výdech dovnitř a zkuste si představit, že záříte zevnitř, že není nutné o něco usilovat, někým být, někomu dokazovat? Jen vy a Vaše prázdnota.

Říkáme životu ANO?